07 CESTA LÁSKY 02

13. března 2009 v 0:07 | zrb |  GEOMANCIE
CESTA LÁSKY - bhaktijoga


2. JSME V SÍTI


Jak trefné, v době internetu a globalizace, ale každá skutečnost má své různé podoby a úrovně, tedy i síť podstaty, kterou jsme my všichni propleteni s celým vesmírem má svou lokální podobu například v síti elektronické.


Pro jednodušší pochopení sítě podstaty jsme si vytvořili jiné sítě a sami vidíme, jak se z nich nesnadno uniká. "Síť podstaty" může být nazývána také Bohem, oním božstvím, které je v každém z nás, v každé bytosti i v jejím prostředí. Onu podstatu totiž neseme od doby stvoření Jsoucna a s tímto pak procházíme všemi cykly života. Bez ohledu na to, zda Velký Třesk byl počátkem Bytí i onen počátek se musel nějak iniciovat, i nějaká fyzikální či chemická reakce nezačne jen tak z ničeho, ono Bytí zde bylo a rozvinulo sebe do mnoho podob.


Je úžasné si představit, jak dalekou máme historii. A ještě úžasnější je však uvědomit si onu provázanost a spojenost touto nití života. Myslím, že půjdeme-li dále, je docela možné si představit, že tato nit života je velmi křehká a může také velmi lehce zaniknout...Ale mysleme pozitivně a s nadějí.


Kdysi jsem zažila takový zvláštní pocit, pocit napojení na síť. Bylo to nečekané - "cvak" a vidíš vše kolem sebe tak trochu jinak, tak trochu oholeně od té vnější formy, od toho, co oči vidí. Takové "cvak", které je schopno dohlédnout dopředu. Vím přesně, co ten druhý udělá, co přesně řekne, jaké gesto použije, co z toho vyplyne. Viděla jsem i to, co bylo okolo, co svazovalo ona jednání a co vytvářelo ona rozhodnutí. Jakoby pohled do zákulisí každého životního příběhu věcí a lidí kolem mě v dané chvíli. Trvalo to asi několik hodin, kdy jsem byla ve společnosti přítel i neznámých lidí a také když jsem byla fyzicky sama. V každém případě se stal prožitek, kdy se člověk necítil sám, naopak se cítil v "síti" informací či vědění, kdy samotné chápání bylo naprosto samozřejmou součástí a kdy jsem také cítila, kolik jiných "neviditelných věcí nás obklopuje a nám nabízí pomoc.


Hodně lidí se ptá, proč by kolem nás bylo tolik bytostí a tolik cest, které nám nabízejí pomoc?Proč by to kdo dělal?Proč nás slepce a necitelné hluchoně tedy prostě nenechají zaniknout, když jsme tak neschopní jejich nabídky slyšet?


Proč?protože jsme v jedné síti, jsme na jedné lodi, jsme propojení. S naším zánikem by zaniklo i to ostatní. Každá variabilita, každá rozličnost dává možnost vytvářet nový život, jež se vyvíjí stále dál a dál, na další úrovně na základě zkušeností. Je to nekonečný proces, který má jak konstruktivní tak destruktivní směr. Po vzniku nastává časem i zánik.


Zdá se, že k zániku, potřebujeme mnohem méně energie, než ke vzniku a udržení něčeho při životě, udržení něčeho při "trávení prožitků". Tyto úvahy nemohu doložit ověřenými studiemi a statistikami, ale zdá se, že čím více práce stálo něco vytvořit (jako např. lidskou rasu, život na planetě Zemi) tím více je věnováno energie do udržení této existence.


Každý z nás má ještě někde vedle sebe, někde u nosu, své nejbližší pomocníky. Jsou to například andělé, duchovní bytosti, silová zvířata, astrální bytosti našich bývalých blízkých či fyzické pomocníky v podobě lidí, zvířat, rostlin, kamenů
atd. To jsou opět nám spřízněné duše (či božská energie s vlastním vědomím - chcete-li), které nás třeba doprovázejí ještě déle, než si pamatujeme, třeba z minulých životů... Každý z nás denně dostává informace, zprávy o tom, co dělá špatně, na co se má zaměřit, co je pro něj konstruktivní, co naopak spíše destruktivní v podobě symbolů, pocitů, nemocí, uzdravení, obrazů, zvuků, reakcí okolí, snů, spontánních nápadů a tak podobně. Bohužel ne vždy tomuto věnujeme pozornost, v lepším případě ne vždy těmto zprávám rozumíme.


Základem je však uznat, že tyto "věci" existují. Dalším krokem pak bude jejich rozpoznávání a následným jejich chápání. Pakliže dovedeme tyto "zprávy" odlišit od vlastního "zbožného přání", od vlastního ega, máme napůl vyhráno. Schopnost následovat vlastní vnitřní hlas je pro mnohé strašně obtížné, a co teprve
následovat ty hlasy, kterým vůbec nerozumíme, nechápeme souvislosti..


Pakliže se ale párkrát spálíme, brzo pochopíme, že ne všemu musíme úplně rozumět, abychom do "něčeho šli". Stačí jedna vlastní zkušenost, např. v podobě neuposlechnutí opakovaných symbolů, a souvislost je na světě. "Tak dlouho se chodí se džbánem, až se ucho utrhne". Symbol může být opakované drobné nehody, zprávy, obrazy, slova které mají však stále tu samou souvislost, např. s ledem a zlomením. Nemusí se to dotýkat mě osobně, ale přece mne to stále provází...Tancování na ledě znamená často zlomeninu, nebo hluboký propad..Otázka, která nás má napadnout je třeba: Nevěnuji se něčemu, kde tancuju na ledě?..Je mnoho symbolů, které upozorňují na možnou budoucnost. Pokud je sledujeme, a nalezneme ony souvislosti, obvykle předejdeme průšvihu..Výklad symbolů a intuice je na další téma, ale tomu se nyní věnovat nechci. Cílem bylo ukázat ona propojení, která nás vlastně vedou, jako prkno surfaře na vlnách....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama