05 Samhain +- 1.listopadu

29. října 2008 v 16:53 | zrb |  GEOMANCIE
Samhain
(čti sauen, v českém prostředí i samajn) je v moderní irštině znám jako Lá Samhna, ve velštině jako Nos Galen-gaeof (tj. noc zimních kalend), v manxštině Laa Houney, Sauin nebo Souney. Je to slavnost, ze které vznikl den (či večer) Všech svatých, All Hallows' Evening. Tento název byl zkomolen na Hallow-e'en, nebo (podle současné běžné transkripce) Halloween. Je to mimo jiné začátek "zimní poloviny" keltského roku (období Geimredh a Earrach) a je znám jako "den mezi roky". Den před Samhainem je posledním dnem starého roku a den po Samhainu je prvním dnem roku nového. Samhainová noc je díky své posici "mezi roky" pokládána za velmi magickou. Mrtví chodí mezi živými, a proroctví a věštby odhrnují závoj mezi minulostí, současností a budoucností. Samhain v podstatě znamená "konec léta". V tento den se prý stalo mnoho důležitých mythologických událostí: synové Nemedovi obsadili strašlivou Skleněnou věž postavenou zlými Fomory; Tuatha De Danann později v tento den jednou pro vždy porazili Fomory; Pwyll opět získal svou ženu Rhiannon od Gwawla... Mnoho takových událostí mělo něco společného s dočasným vítězstvím sil temnoty nad silami světla - oznamovaly začátek chladné a tmavé poloviny roku.http://www.taxoft.cz/nemeton/astro/kalendar.php

Je zajímavé pomyslit na tu samou dobu ale v loňském roce. To jsem ještě lítala mezi Skoty :) a taktéž zažila i jejich největší "keltský" svátek. Vlastně jsem se ještě k tomu nedostala, abych o tom napsala, protože čas je nějak rychlejší než mé plnění úkolů ..

*****

Ráda bych v souvislosti s tímto svátkem všem popřála upřímné a radostné rozloučení s rokem současným, který dle přírodních cyklů právě končí a krásný vstup do dalšího roku, který začíná vstupem do jeho zimní/temné poloviny. Symbolickou barvou tohoto období je černá (podzim) a bílá (zima), které ve zkratce znamenají transformaci a cestu moudrosti. Vstupujeme do období, kdy bychom měli pracovat sami na sobě, na vnitřní proměně na opuštění něčeho, co nás táhne dolů, a otevření se něčemu novému, co nás může posunout vpřed; je to také čas na pochopení událostí, které se odehrály v té letní/sluneční a aktivnější části roku. Je to teprve vstup, který vyvrcholí v období Vánoc. Právě zde začíná ono naladění na vnitřní otevřenost vůči všemu. Vůči světlu i tmě, vůči radosti i bolesti. V toto období je možné přistoupit na "hru" světla, které nás opouští, abychom se soustředili na to podstatné. Tak do toho, hodně štěstí a "Vítej mezi námi"!


Lásku a otevřené srdce

Vaše

Žereba




PS:
Taky mne napadlo, že se tedy podívám do zápisníku a trochu oživím vzpomínky z loňska. Bohužel, žádné kresbičky nebudou, páč jsem tentokráte vnímala více dějstvích a to se moc dobře zakreslit nedá.. a pro zájemce zde přepisuji své poznámky:


Rituál v Pollock Park, Glasgow.


Byla jsem velmi zvědavá trochu přičichnout k tradicím lidí, jež dodnes užívají živě keltské zvyky či jiné tradice vycházející z respektu k přírodě a cestě k harmonii mezi lidmi a Zemí a Vesmírem. Jak se zdá, tak jsou dnes tyto proudy otevřené k novým technologiím a tudíž i na webu se dají navázat kontakty s "živou rodinou druidů". Jedna z nich má sídlo v Glasgow, schází se na keltské hlavní svátky a je otevřená k "cizincům". Rodinou nemyslím to, že jsou příbuzní, ale spíše spříznění lidé, a cizinec neznamená člověk nepocházející ze Skotska, ale člověk, jehož dosud neznali, neví o něm nic, než jen to, že má zájem přijít.. To jsem v té době byla já a Petr.

Pollok Country Park je zhruba jihozápadně od centra, patří k těm rozsáhlejším veřejným přírodně krajinářským parkům v Glasgow. Krom starého sídla Pollok House (rodiny Maxwellových) a muzea s Burell Collection (tedy sbírkou artefaktů rodiny Burellových), či golfového centra, zde najdeme prostory méně komerční, přírodní a místa s prastarým významem (svatyně) a právě zde se odehrával náš rituál.


Nicmoc jsem neočekávala, ani jsem se nebála, že by nám to nesedlo a nedopadlo to nějak divně, ale spíše trochu toužila po srovnání s rituály, kterých jsem se dosud zúčastnila (většinu s Čechy). Sešlo se asi 15 lidí, kde bylo asi tak 6 "stálic - tahounů" a zbylí jsme byli my, noví, kteří zde nikoho moc neznali. To jádro lidí mělo většinou nějaké rituální obleky či alespoň různé pomůcky a dále připravené rituální jídlo a pití.

Nejdříve se rozdělili "role" - tedy úkoly, a papíry s textem, který rituál bude doprovázet. Pak jsme vytvořili kruh a představili jsme se jmény. Pak žena jménem Sinsaidh vzala dřevěný nůž a za našimi zády obešla kruh a za odříkávání určitých formulí prosila o naši ochranu během rituálu.

Po té, čtyři lidé každý za svou světovou stranu pozval postupně bytosti Východu, Západu, Severu a Jihu, dále zemské živly (země, vody, vzduchu a ohně), aby pomohli našemu rituálu. Bylo to takové honosné, básnické, trochu divadelní, a rytmické. Jejich angličtina se pěkně poslouchala, byla bez váhání, protože většinu textu si právě četli z těch papírů. Za každým pozváním jsme my ostatní přizvukovali "Vítej mezi námi" (což mi nyní evokuje ono vítání kamenů při indiánské sauně).

Pak se pronášely další slova, o konci roku, vítání zimy, i smrti, nového období, období přemýšlení atd... (Musím přiznat, že jako většinou na takových akcích i zde dominovaly dámy, ale na druhou stranu, pokud bylo třeba vnést polaritu či harmonii do určitého místa překvapivě se vždy sešla skupina v přesném poměru mužů a žen.)

Pak následovalo žehnání do Nového Roku, vzpomínání na někoho nám blízkého (vč.zvířat) a při tom se připíjelo kolující medovinou a jedl speciální chléb upečený pro tuto příležitost do uzlu a z nějaké speciální mouky. Prběhlo několik kol, každý měl možnost několikrát popřát, požehnat s takovým prostorem, jaký potřeboval. Většinou to začalo u rodiny,, přes kuchaře, včelaře J až po režimy různě po světě. Vše v tom smyslu míru, uzdravení, štěstí a spokojenosti a také lásky..

My měli oči jen pro sebe, takže si dovedete představit naše přání, ale nebyli jsme sobečtí a myslili jsme také na vás a další bytosti, jež máme rádi..:) Samozřejmě, žádné proslovy jsme neměli, něco si řekli i v češtině, ale to nikdo neřešil a spíš vnímal ony vybrace přání. Je zajímavé, jak se tomu dál velice dobře rozumnět J

Nálada byla skvělá, uvolněná, s úsměvy i smutnýma očima, smíchem i studem takový mix, který vytvořil naprosto krásnou energii. Na konci jsme se cítili takoví hodně blízcí, což většinou vytváří ono "sdílení" a "otevřenost" .

Čemu jsme "fyzicky" nerozuměli (kvůli řeči) tomu jsme rozuměli energeticky - smysl a emoce člověk většinou pochopí.Já jsem se často soustředila na to, co se děje okolo mne a bylo to hodně příjemné a povzbudivé, s pocitem bezpečí. Byly to přírodní bytosti a taktéž ony duchovní bytosti. Zesilovali naše slova, ony vibrace, ony nálady a moje celé tělo vibrovalo.

Pak když jsme dořekli, co jsme chtěli, dojedli, dopili, spálili jsme naše strach a trápení napsané na papíře. Je zajímavé, že jsem si v koutku myslela, že jeden strach mám již vyřešený, ale přesto jsme jej znovu opouštěla, a překvapivě už toho věčera přišla zkouška, která potvrdila, že jsme se mýlila..no, težké, ale je vidět, jak se člověk nezná..

Poté obřad skončil poděkováním všem bytostem, které přišly, rozpuštěním kruhu, objetím a pozvolným rozpuštěním skupiny. Šli jsme společně na kávu do muzea a tak se o tom popovídali, trochu se seznámili a pak úplně rozloučili.

*****
Když tak na to teď koukám, tato struktura je to docela častý model jakéhokoliv rituálu - příprava a naladění - představení - ochrana záměru - prosba o podporu vyšších a moudřejších bytostí - otevření se tématu - oslava prožitku - poděkování a pomalé rozpuštění skupiny. Pak se samozřejmě začnou dít i věci v tom normálním běžném životě - zrcadlí se to shloučené v rituálu, symbolice v tom každodenním shonu..Ne vždy je to lehké, ale vždy je to obohacující a dříve nebo později srdce otevírající..:)



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama